Trpaslík
Brzy ráno poznal trpaslík svůj omyl, to co považoval za neživou skálu bylo ve skutečnosti živé a komunikovalo to svým tichým způsobem. Slova toho tvora měla zvláštní schopnost, že se odrážela v srdci trpaslíka a on se začal stávat více vnímavým a naslouchal skalnímu tvoru s úžasem, nikdo jiný to neslyšel, jak to? Snad proto, že se trpaslík narodil na hranici dne a noci a měl dar spojovat rozdílné světy. Aby ostatní tvorové pochopili, co slyší, začal trpaslík psát do písku: skála je živá jako my, potichu dýchá, jen někdy se skála nakloní a láva v ní dmýchá.