Psí emoce
Nemůžu mluvit za všechny psy, jen za sebe, prý se příliš neprojevuji, já bych to řekl asi takto, jsem v klidu, vím, že mě má moje panička ráda a já ji a o tom není třeba diskutovat, oba víme své, nejradši ležím blízko ní a těším se na procházku.
Venku jsem v klidu, někdy zavrčím na nějakého cizího psa v mém teritoriu, jsem přeci pánem blízkého okolí.
Jsem v klidu večer, protože vím, že dostanu večeři, někdy je obzvlášť chutná, ale nestěžuju si ani na každodenní stravu.
Jsem v klidu, protože vím, že se panička vrátí, i když to bude někdy dlouho trvat a už se mi vážně chce jít na procházku.
Jsem šťastný, když můžu běhat volně, jsem v klidu, když mě panička volá, však vím, že se na mě dlouho zlobit nedokáže.
Žiju si svůj psí život spolu s člověkem a vím kde je mé místo.
Jsem v Klidu.